Vděčníček, už ho máte? A jak vám může pomoci při hubnutí s metabolic balance?

Proč jsme neúspěšní nejen v hubnutí, ale třeba i v naplňování svých nových životních cílů??? Proč se nám nedaří měnit své návyky a zvyklosti abychom šli vstříc úspěchu a změně, o které víme, že je pro nás dobrá (jako třeba dodržování zásad metabolic balance?) A co tedy máme dělat jinak??? Jak změnit tohle vnitřní nastavení? Může to být v tom, jak přemýšlíme o svém životě, z jakého úhlu pohledu se na svůj život a na své kroky a činy v něm díváme.

Krásně to popsal třeba Warren Buffett…
„Pokud přemýšlíme, nač si můžeme stěžovat, směřujeme bohužel k neúspěchu. Lidé, kteří směřují k úspěchu přemýšlejí, za co mohou být vděční. Můžeme se samozřejmě rozhdodnout přemýšlet negativně. Ale je dobré vidět a uvědomit si kolik privilegií jako člověk máme.“

• Že jsme vybaveni schopností zkoušet a učit se.
• Že se nemusíme nikdy příliš dlouho trápit, jestliže zároveň jsme schopni se radovat.
• Že sami rozhodujeme o tom, na co se ve svých myšlenkách budeme soustředit a soustředíme.
• A pokud se soustředíme na věci, které nám dělají dobře, pak máme i dobré pocity.
• A pocity jsou základ. Z dobrých pocitů vyvěrají krásné a kladné myšlenky.
• Z hezkých a kladných myšlenek vycházejí správné činy.
• A ze správných činů vyplývají úspěšné výsledky.

Občas se setkávám s klienty, kteří se tak nějak „zacyklí“ a nedaří se jim naplnit svůj cíl… Je dobré vědět, že základem našeho úspěchu tedy může i náš pocit, to jak se skutečně cítíme. V příjemné vnitřní atmosféře své duše a psyché budeme naplňovat svoji cestu k úspěchu mnohem snadněji, než v „temnu“ a neupsokojení. A když si dobrý pocit nedáme vzít, co náš spokojený život může ohrozit?

Pečujme tedy o své pocity, vybírejme si směr, kterým se budou ubírat naše myšlenky. Pokud přijde myšlenka, u které se budete cítit špatně, snažte se najít jakoukoli jinou myšlenku, větu, slovo, které vás povznese aspoň o malý kousek výš a budete se po ní vnitřně cítit apsoň o malilinko lépe.

A tak se tedy radujme v životě z maličkostí, z drobných kroků, které se nám třeba v metabolic balance daří naplňovat … Nepřemýšlejte o tom, co se zrovna nedaří. Myšlenka zaměřená na neúspěch vás bude frustrovat a určitě vám nepřinese hezké pocity.

Víte, že své myšlenky můžete ovládat? Vyzkoušejte to…

Pokud se objeví myšlenka zaměřená na neúspěch, na to, že se vám aktuálně nedaří třeba hubnout, nebo dodržovat zásady metabolic balance apod., v takovém případě si položte otázku:

Co mě tohle přemýšlení přinese dobrého? Čemu tyto myšlenky pomohou?

Určitě hned budete znát odpověď! Bude znít NIC, NIC, NIC?
Tak proč se tím dál zaobírat? Že?

A pokud se objeví podobná negativní myšlenka, u které se budete cítit „na nic“ – zastavte se a řekněte si:

No a co??? No a co – jde se dál…

Věřte mi, tohle je opravdu „kouzelná věta“, která vás „nezastaví“ v místě myšlenkového „hnoje“, ale pomůže vám od tamtud „vystřelit“ rychle pryč a posune vás k mnohem radostnějšímu a konstruktivnímu myšlení. Pomůže vám přeskočit! Vyzkoušejte si to – funguje to báječně…

A pamatujte si, že myšlenka zaměřená na neúspěch přitahuje neúspěch…

Pořiďte si Vděčníček – aneb jak z toho „hnoje“ trvale ven!

Abychom se stále více učili zaměřovat svoji mysl na hezké myšlenky a vytvářeli si tak autoamticky kladné a příjemné pocity, je třeba abychom byli každý den vděční za to, co se nám doposud hezkého a dobrého  povedlo.

Není to složité, stačí sešitek a tužka a chvilka času pro sebe.

Hned tedy běžte a pořiďte si malý hezký zápisníček, nebo jinak také VDĚČNÍČEK a dejte si za úkol každý den do svého Vděčníčku zapsat min. 5 věcí, za které jste ve svém životě hluboce vděční nebo které se vám hezky povedly. Může to i nemusí souviset přímo s hubnutím, jde tady hlavně o pocity, které v sobě chceme vyvolat, o skutečné, nehrané pocity vděku a radosti z toho, že jsme to prožili a zavnímali. To je náš úkol…

Když se to nedaří

Někdy se to nemusí dařit, známe to všichni určitě moc dobře, ale nikdy, nikdy bychom to neměli vzdávat. Vím, že nejjednodušší je nedělat nic, protože je to pohodlné a protože nic nezkazíme. Ale to není PRAVDA.

Kdo nezkusí nové věci, zůstává na starém místě…

Nemůže se mu dařit lépe (a pokud sdíte zrovna ve „tmě“ nebo „na myšlenkovém hnoji“, no tak to není úplně stav, který by byl pro tělo a jeho biochemii či zdraví vhodný). Je zajímavé, že takový člověk může být mnohdy pradaoxně „spokojený“, protože si je jist, že by mu nic lepšího nevyšlo (poznáváte se také někteří z vás? Já sebe ano, ještě před 7 lety jsem byla stejná…).

Nevzdávejte se tedy, když to zrovna nejde!

Žádný učený z nebe nespad, a tak i směrování našich myšlenek k takovým, co nám přinesou hezké pocity, se musí trénovat a učit… Nepůjde to nejspíš hned. Jde o vytvoření návyku, jde o trénink. Auto jste se také nenaučili řídit hned, a co teprve neukázněné, nikdy dříve nekrocené myšlenky. Jsme zvyklí vlát za tím, na co aktuálně myslíme… a moc o tom nepřemýšlet. Je to podobné, jako kdybychom nechali jet auto tam, kam se mu sám stočí volant, když reaguje na nerovnosti cesty. Zde ale zareagujete! V tomto případě volant chytíte a začnete auto řídit směrem k vašemu bezpečí. Bohužel, s myšlenkami tohle nedéláme. Ve chvíli, kdy nám „nerovnosti“ života přinesou tmavé myšlenky, ten pomyslný „volant“, kterým bychom je mohly řídit správným směrem, tak tento volant úplně pustíme a jedem vstříct pěknému karambou! Nikdo nás totiž neučil, že lze své mylšenky krotiz, že je lze řídit, že je lze směrovat, a mnozí ani netuší, že to lze. Ale ano, lze to.

Je to podobné jako s autem řítícím se do kolize. Naše myšlenky jsou autem, které nás veze buď naproti kolizi nebo po krásné cestě, neúspěchu nebo úspěchu. Ve chvíli, kdy se budete cítit špatně a mít nedobré pocity, znamená to jedno jediné, jedete vstříct kolizi, a pokud rychle nechytíte volant a nezačnete své myšlenky řídit správným směrem – máte problém.

Co tedy dělat když mám blbé pocity, když se cítím špatně?

Když zavnímáte špatný pocit, z nějaké konkrétní situace, která je legitmině „na prd“, zastavte se a usilovně hledejte tu myšlenku, která za tímto negativním pocitem stojí. Klidně si ji napište. Většinou v tom šíleně uvízneme. Já si vždycky vzpomenu na moudro našich babiček…

Čím víc do hovna rýpeš, tím víc smrdí…

A je to pravda! Stačí jednou do „něj“ stoupnout, zanalyzovat krátce svůj aktuální stav – svoji pozici, a co nejrychleji stočit tok svých myšlenek správným směrem k něčemu konstruktivnímu. A tak se tedy přestaňte co nejrychleji  „rýpat v tom hovně“ a snažte se postupně přicházet, pomocí směrování svých myšlenek, na „krásnou zelenou, sluncem ozářenou louku“, tedy do myšlenkových míst, kde vám bude lépe, a kde se budete cítit aspoň o trošku malinko lépe než nyní… (Nejde zde o růžové brýle, o „pozitivní myšlení“, ale jde zde o snahu, stáčet pozornost směrem ke konstruktivním nadějným myšlenkám, které v určitých situacch přinášejí nikoli demotivaci, ale NADĚJI…

A hlavně vytrvejte, nevzdávejte to, nebuďte líní a hledejte, zač můžete být ve svém životě vděční. A pokud to zrovna teď nevidíte, a cítíte se naprosto pod psa, o to usilovněji hledejte cokoli, co se vám povedlo, za co jste vděční, třeba i v minulosti…

Je správné naučit se směřovat své myšlenky směrem k vděčnosti a radosti, a to i v případě, a zvláště v takovém případě, že žijete v nějakém „hororu“.

Nedávno mě mě „odešla“ moje milovaná fenka Sharinka, a já se ocitla „na dně“. Moje fenka pro mě byla mým „obláčkem“, díky němuž jsem se snadno držela na cestě hezkých pocitů, ikdyž se mě třeba tak hezky nedařilo – ona byla tím mým nadnášejícím „obláčkem. Ale když před pár týdny „odešla“, spadla jsem ze svého obláčku do myšlenkového temna. Pořád jsem myslela na to, jak mě chybí, jak ji už nemohu pohladit, jak nemám s kým jít na procházku, jak mě nikdo nevítá u dveří… Sledujete dobře tok mých myšlenek??? A bylo mě pořád hůř a hůř a divila jsem se, že to „nepřestává“, ikdyž už je to mnoho dnů… Všechny ty sebelítostivé myšlenky totiž přitahovaly další a další.

Když jsem si uvědomila, jak o celé situaci stále přemýšlím a uzřela jsem, jak se v těch pocitech „zacykluji“, začala jsem se snažit o změnu. Snažila jsem se „uchopit“ ten pomyslnný volant a řídit své myšlení. Nebylo snadné, v této situaci, nacházet pěkné myšlenky, ale snažila jsem se. Psala jsme si je, ale pořád nic nefungovalo, stále jsem plakala a byla smutná… Ale nevzdávala jsem to. Až jedno kouzelné slovo ve mě proměnilo ten hrozný pocit bolesti a bezmoci v okolí sdce v pocit tepla a takové ostýchavé radosti a naděje. A za tímto prvním kouzelným sloven se začaly náhle, postupně objevovat další a další myšlenky, které mě pomohly cítit se den ode dne lépe… Stačilo nevzdávat to a snažit se najít „ty dveře k naději“…

A víte, co to bylo za slovo??? Jsem vděčná… Jsem vděčná za těch 10 let s tebou…

Ano, JSEM VDĚČNÁ za to, že jsem ji měla, jsem vděčná, že jsme spolu zažily mnoho krásných chvil, jsem vděčná, že jsem se vzájemně milovaly a těšily, ... příval těch hezkých myšlenek náhle začal sám proudit – podařilo se mi najít ty dveře ve slovech JSEM VDĚČNÁ… Netvrdím, že to „mám za sebou“ a že to skvěle ovládám… Ne… Jenom se snažím i nadále své mylšenky řídit a vybírat si to, nač budu myslet. A to mě moc pomáhá cítit se cítit se mnohem lépe…ikdyž mě má fenka moc chybí, vybírám si, jak o ní budu přemýšlet. Zda jako „oběť“, nebo s vděčností…

Takže, pořiďte si ještě dnes i vy ten svůj VDĚČNÍČEK a vyzkoušejte jeho kouzlo.

Jak to souvisí s vaším hubnutím?

Pokud máte splín z jakékoli situace, je třeba pro zlepšení situace najít vnitřní mír.

Pokud se vám nedaří hubnout dle představ a frustruje vás to, což naprosto chápu, je třeba se naučit o této situaci přemýšlet tak, aby ste se cítili lépe, ideálně bez frustrace.

Pokud se vám nedaří naplňovat svůj záměr a pravidla opakovaně porušujete, je třeba začít uvnitř sebe vytvářet prosředí naějě a úspěchu, nikoli prostředí bezvýchodnosti a selhání.

To vše můžete podpořit tím, jak o těchto situacích budete smýšlet.

 

Záměrným nasměrováním svých myšlenek – lépe než pouhým sledováním skutečnosti – začnete totiž měnit druh vibrací. A po nějaké době s daleko menší námahou, než byste si mysleli, přestanete tvořit to, co by se podobalo vaší minu­losti a současnosti, ale naučíte se postupně vytvářet to, co si skutečně přejete v budoucnosti – tedy i snadné hubnutí, správný vědomý přístup k jídlu a dalším kladným životním změnám, po kterých tolik uvnitř svého Já toužíte, ale nedaří se vám jich docílit. 

• Hned tedy běžte a pořiďte si malý hezký zápisníček – VDĚČNÍČEK.
• Dejte si za úkol každý den do svého Vděčníčku zapsat min. 5 věcí, za které jste ve svém životě hluboce vděční nebo které se vám hezky povedly.
• Může to i nemusí souviset přímo s hubnutím, jde tady hlavně o pocity, které v sobě chceme vyvolat, o skutečné, nehrané pocity vděku a radosti z toho, že jsme to prožili a zavnímali. 
• Zapisujte si do něj, malujte si do něj, tvořte to, co vám udělá radost a co vám přinese hezké pocity

Spojte si to se svým hubnutím, spojte si to se svým zdravím… Určitě se vám bude nejen lépe hubnout, a snadněji vytrváte v dobrých návycích, ale i lépe dařit ve všem, do čeho se ve svém životě pustíte….

Pocity jsou základ. Z dobrých pocitů vyvěrají pěkné a kladné myšlenky. Z hezkých a kladných myšlenek vycházejí správné činy. A ze správných činů vyplývají úspěšné výsledky. Základem mého úspěchu je pocit. A když si dobrý pocit nedám vzít, co můj spokojený život může ohrozit?

Bára