O chlebu v programu Metabolic Balance

Proč mám doporučený jen žitný chleba a chleba z jiné mouky ne? Je chleba v programu Metabolic Balance povinný? Je nezbytný pro naši výživu v hubnoucí fázi? Mohu ho vynechat nebo ho musím jíst? Když ho vynechám, nebudou mi chybět sacharidy nebo jiné živiny? Jak to tedy je? Názorů je mnoho a také se velmi liší, a je jasné, že toto téma spustí další diskuzi… V tomto článku vyjadřuji svůj osobní názor a svoji zkušenost, ale i zkušenosti z praxe poradce a zkušenosti mnoha z mých klientů…

Názor si musíte udělat každý sám, nejlepší však je vyzkoušet oba přístupy („bez cheba“ a „s chlebem“) v praxi a vyjít si vstříc… Jedna věc je, co se píše a říká, druhá věc jsou vědecké výzkumy a studie, které se liší (jak jinak), a třetí věc je vaše osobní zkušenost a signály vašeho jedinečného těla…

Jak to je tedy s tím chlebem v programu Metabolic Balance®? Fakta

• V rámci programu Metabolic Balance, pokud nejste celiak, je doporučen během 2. – 4. fáze 100% celozrnný žitný chleba nebo knäckbrot. Není však povinný! A už to ledacos může naznačovat o jeho výživovém potenciálu.
• Každý člověk má doporučený jiný počet krajíčků celozrnného žitného chleba (1 ks = 25g krajíc) nebo knäckbrotů (1 ks = 10g), podle toho, jak je jeho tělo biochemicky nastaveno k trávení obilovin s vyšším obsahem škrobů, lepku a jiných bílkovinných komplexů, o kterých bylo zjištěno, že přechodně zvyšují propustnost střeva a usnadňují tak vstup látek „zvenčí“ „dovnitř“. Tyto bílkoviny navíc dokážou projít střevní bariérou a spustit tak reakci imunitního systému (zánět!).
• Každý jsme odlišný, proto i každé tělo bude reagovat na celozrnný žitný chleba jinak. Někomu může chleba hubnutí zpomalit, u někoho nebude mít na úbytky hmotnosti žádný vliv. U některých klientů bude způsobovat problémy s trávením, jiní budou naprosto v pohodě. U jiných může být spouštěčem zánětu apod.
• Jídelní plány se tedy liší – někteří klienti mají doporučeno i 6 plátků chleba na den, jiní dva a jsou i tací, kteří nemají žádný (to se týká např. celiaků).
• Všimněte si, že žitný chleba je v jídelních plánech pouze doporučen, ale není povinné ho zařazovat. To, zda ho zařadíte nebo ne, je tedy na vás. Pokud s programem začínáte, doporučuji určitě v těch prvních týdnech chleba plně využívat. Později, když je již tělo dobře vyživeno na buněčné rovině, je možné počet plátků snížit, podle chuti.
• Z mého pohledu figuruje chleba v programu Metabolic Balance jako taková přechodová „berlička“ pro klienty, kteří se špatně vyrovnávají s vyloučením obilovin a potravin s vyšší glykemickou zátěží (obecně příloh), než-li jako nezbytná výživa. Je zajímavé sledovat, že většina klientů závislých na chlebu, později přirozeně chleba omezí, ztrácí rovněž potřebu ho k jídlu přidávat, protože bez něj cítí, že tělo lépe tráví, cítí se lehčeji a celkově příjemněji.
• Pokud nebudete chtít chleba jíst, nemusíte mít obavy, že by vám chyběly sacharidy. Když potřebujete sacharidy, vitamíny, minerály a fytonutrienty, nemáme na výběr jen mezi rafinovanými a celozrnnými obilovinami. Co takhle zelenina a ovoce? Obecně lze říci, že obiloviny nejsou nijak zvláště bohaté na živiny, porovnáme-li je se zeleninou a ovocem. Sacharidy tedy plně pokryje pestrý výběr zeleniny, kterou jídelní plány obsahují v široké nabídce. Zelenina, však na rozdíl od chleba a běžných příloh, obsahuje sacharidy s nízkou glykemickou zátěží, nízkým obsahem škrobů a spoustou vlákniny, vitamínů, minerálů a jako bonus i enzymů. Takže v případě, že nebudete využívat chleba – sacharidy ani vláknina vám opravdu chybět nebudou!
• V obilovinách není tedy jediná látka prospěšná zdraví, kterou byste nemohli získat ze zeleniny a ovoce. Ani jediný vitamín. Ani jediný minerál. Ani vláknina. (Ano, propagátoři celozrnných obilovin budou trvat na tom, že celozrnné produkty potřebujete kvůli vláknině… nějak ale pozapomněli na to, že v zelenině a ovoci je vlákniny rovněž spoustu). Je dobré si uvědomit, že celozrnné výrobky totiž nemají na vlákninu monopol! Nenechte se tedy mást zavádějící reklamou…
• Všimněte si také, že i celozrnný žitný chleba má střední glykemickou zátěž, což znamená, že ovlivňuje náš pocit sytosti či hladu – ale pozor,  opět může být zkušenost u každého klienta jiná, v závislosti na metabolických preferencích jeho těla.

Kde spočívá problém s obilovinami a proč je žitný chleba jenom volba, nikoli povinnost?

• Obecně se dá říci, že jak rafinované, tak celozrnné obiloviny podněcují, bohužel, nadměrnou konzumaci narušující hormonální a metabolickou rovnováhu. Navíc obsahují i bílkovinné komplexy, které mohou u některých osob způsobovat zánět (např. prolaminy včetně těch z lepku) a zkvasitelné sacharidy, jež mohou podporovat nerovnováhu střevních bakterií a přispívat k zánětům v těle.
• Zánět, který začíná ve střevě a často tak způsobuje množství trávicích potíží, poté „putuje“ tělem. Zánětotvorné součásti obilovin totiž umožňují různým nepatřičným látkám projít střevní výstelkou a dostat se s krví takřka kamkoli. To se nezřídka projevuje problémy, jako je astma, alergie, kožní potíže, problémy s plodností, migrény, bolest kloubů a další příznaky, které jste si nejspíš nikdy nespojovali se svým jídelníčkem.
• Obiloviny obsahují také „antinutrienty“ (označované jako fytáty nebo kyselina fytová), jejichž vinou nejsou, bohužel, cenné minerály obsažené v zrnech – jako vápník, hořčík a zinek – v těle reálně využitelné. Zčásti kvůli těmto fytátům jsou všechny obiloviny (včetně celozrnných) poměrně chudé na živiny, zejména v porovnání se zeleninou a ovocem, které jsou v jídelních plánech Metabolic Balance velmi pestře zastoupeny – zvláště zelenina!
• Pravidelnou konzumací běžných obilovin (v celozrnné i rafinované podobě) vystavujete tělo potenciálně problematickým bílkovinám v nich obsažených. Ve střevě se tak může spustit lokální zánět, který (v případě vyšší propustnosti střeva, která je dnes velmi častá) může přerůst v zánět systémový. Dojde tak k imunitní reakci na dalších místech v těle, nezřídka bez vnějších příznaků. Zánětlivé účinky se přitom mohou projevit doslova kdekoli a jakkoli (alergie, artritida, astma, autoimunitní onemocnění jako naopř. celiakie, Crohnova choroba, systémový lupus,  chronický únavový syndrom, ulcerózní kolitida, divertikulární nemoc tračníku, lupénka, ekzémy, růžovka, deprese, úzkost a další)
• Obiloviny obsahují také sloučeninu nazývanou kyselina fytová nebo také fytát, která se nejčastěji vyskytuje v otrubách. Tyto fytáty, často označované jako „antinutrienty“, na sebe vážou minerály přítomné v zrnu, jako je vápník, železo, zinek a hořčík, a vytvářejí z nich nerozpustný a nestravitelný komplex. To znamená, že když se tyto živiny dostanou do tenkého střeva, nemají využitelnou podobu, a tělo je proto nevstřebá.
• Celozrnné obiloviny jsou na živiny relativně chudé, a navíc mnoho minerálů, které jsou v nich obsaženy, není prakticky využitelných. Jinými slovy, zkonzumovat živinu není totéž jako být ji schopen využít.

Závěrem

Na základě dostupných výzkumů a za pomoci rozsáhlého souboru podkladů, získaných z praxe, je vhodné obiloviny, a to i ty celozrnné, nerafinované žitné vyrobky využívat obezřetně, nebo je omezit, pro někoho i zcela vyloučit, protože:

1. snadno svádějí k přejídání a podporují hormonální dysfunkci,
2. v porovnání se zeleninou a ovocem nepředstavují zas tak dobrý zdroj výživy a
3. bílkovinné komplexy vyskytující se ve všech typech obilovin mohou s velkou pravděpodobností být pro tělo rušivé stejně, jako to s jistotou víme o lepku.

Ale každý jsme jiný a každé tělo bude na obiloviny (tedy i na žitný chleba) reagovat jiným způsobem. Vyzkoušejte si, jak to máte vy a najděte si svůj vlastní optimální způsob jejich zařazení …

• To, jak vaše tělo reaguje na obiloviny (žitný chleba) zjistíte pouze tak, že je na čas zcela z jídelníčku vyřadíte (optimální pro tento experiment je 30 dnů). Po 30 dnech je zkuste opět, opatrně zařadit a pečlivě sledujte, jaký vliv má jejich opětovné zařazení na úbytek váhy, na vaše trávení, na stav vaší energie, na vaši  imunitu, na to, jak se celkově cítíte… Signály vašeho těla vám většinou správně napoví, zda a v jakém množství jsou pro vás obiloviny vhodné.
• Obecně platí – sacharidy, vitamíny, minerály a fytonutrienty, získáte mnohem lépe z přirozených potravin, jako je zelenina a ovoce, než z obilovin.
• Pokud se cítíte při konzumaci celozrnného žitného chleba dobře, jezte ho i nadále v doporučeném množství. I zde platí, že méně, je někdy více – proto zacházejte s chlebem, i s tím nejlepším žitným obezřetně, využívejte ho s mírou a pamatujte si, že v zelenině  a ovoci najdete mnohem více všech makroživin a mikroživin, než v obilovnách.

Jak to mám já?

Když jsem s programem Metabolic Balance před rokem 2010 začínala, využívala jsem žitný chleba v plné míře, tedy 6 plátků na den.

Po prvních 30 dnech jsem na něj postupně přestala mít chuť, a tak jsem ho omezila, až nakonec zcela vyloučila. Proč? Protože mé tělo na něj přestalo mít po prvním měsíci, kdy jsem jedla pouze kvalitní, přirozené potraviny s nízkou glykemickou zátěží, prostě chuť. A tak jsem své tělo poslechla.

Nakonec jsem chléb téměř přestala jíst, kupuji ho minimálně. Legrační je, že rodina se přirozeně přizpůsobila a chleba u nás nikdo nehledá. Spíše jim přijde divné, když tam je. Když už doma je, velmi často se stane, že se zkazí… protože každý si dá raději větší množství kvalitních bílkovin a zeleniny, než by si břicho „zaplácnul“ chlebem.

Ale občas se mi stane, že mě přepadne na čerstvý žitný chleba obrovská chuť – a to si ho klidně s radostí užiji v hojné míře, třeba i klidně 4 plátky k večeři. Kupuji si však pouze kvalitní žitný chléb, nebo si ho upeču. Když tuto potřebu jednou za čas uspokojím, mé tělo se „uklidní“ a pak ho zase nemusím mít třeba i celý další měsíc.

Na dovolené si občas pečivo „užiji“, zvláště v Itálii, třeba s olivovým olejem! Ale velmi cítím se taková „zaplácnutá“, je mi prostě těžko, trpím na nadýmání a potom také většinou i nějaké to kilo přiberu.

Celozrnný žitný chleba je skvělé řešení a nejvhodnější příloha

V rámci programu Metabolic Balance doporučujeme celozrnný žitný chleba, ideálně kváskový. Nejlepší je ten kváskový žitný, vyrobený tradičním způsobem fermentace pouze z celozrnnou žitnou moukou a vodou. Takový chleba má, na rozdíl od jiných, nízkou glykemickou zátěž, je snadno stravitelný, má nižší obsah lepku a působí i jako přirozené prebiotikum a probiotikum.  

Můj tip jak nahradit chleba

Jste zvyklí mazat si pomazánky na chleba? Místo chleba jsem se naučila pomazánky nabírat např. hranolkami ze syrové zeleniny nakrájené na špalíčky (vhodná je mrkev, řapíkatý celer, okurka, kedlubna, tuřín, apod.), nebo plním salátové listy, ze kterých si připravuji wrapy, nebo si dělám jednohubky z okurky či jiné zeleniny nakrájené na kolečka. Takže mi chléb v kuchyni při přípravě či servírování vůbec nechybí. Česnekovou pomazánku si můžete dát totiž nejen s chlebem, ale stejně tak s mrkví, okurkou, nebo jí naplnit čekankové lodičky či ji zabalit do salátového listu.

[V článku jsou použity citace z knihy manželů Hartwigových,  Jídlo na prvním místě – skvělá kniha, kterou doporučuji]

© Barbora Wolfová Balcarová – Metabolic Balance

Použití textů a fotografií:

Vzhledem k tomu, že fotografie jsou mé osobní vlastnictví je jejich případné další použití možné pouze s mým osobním souhlasem.

Pro tištěná média — použití nezměněných textů je zdarma s podmínkou uvedení zdroje a s mým osobním souhlasem

Pro online média — možné je použít pouze úvodní čast textu v podobě upoutávky (cca v délce perexu nebo jednoho odstavce) a pro zbytek textu odkazovat na web www.vitalnienergie.cz s mým osobním souhlasem